Noc tuleních pásů bude v Peci součástí nového Skialpuj Festu 22

POhled na Labskou boudu v Krkonoších

Šest horských chat v Peci (pod Sněžkou) a okolí. 24 řečníků. 40+ přednášek a workshop. 100+ testovacího materiálu. 1 závod + afterparty. To je první ročník Skialpuj Festu, který se nabaluje na legendární skialpový závod Noc tuleních pásů. Zaškrtněte si do kalendářů 20.-23. ledna 2022.


Pokud se někdo může i teď v těžké době cítit jako vítěz, pak to platí pro skialpové lyže, resp. jejich národního buditele a guru Branislava Gaba Adamce. Právě proto ovšem chce jít dál. „Boom skialpů nikdo moc nečekal, proto na něj nejsme připravení. Nemáme AlpenVerein, který po generace prostřednictvím celých rodin vychovává lidi, jak se mají v horách chovat. Tady se najde mnoho lidí, kteří si půjčí skialpy a jdou, nic neřeší. Potrvá to ještě nejmíň dva tři roky, než se podchytí základna, dostanou se informace do širokého povědomí, lidí absolvují nějaké kursy. Proto chystáme na příští rok velký skialpový festival, kde by se lidi potkali a dozvěděli se základy. Taková platforma tady dosud nebyla,“ říká.

Detailní skládačku si sestaví každý sám podle vlastních preferencí. Ať už do „závodna“, „cestovatelsky“, anebo „testově“. Hlavním tématem festivalu bude bezpečnost. „Speciální blok přednášek a workshopů věnujeme všem oblastem bezpečného pohybu v horách. Abys dostal zážitek, je nutné být připraven i na řešení krizových situací,“ dodává Adamec, bývalý reprezentační horolezec, zkušený všelyžař a nyní horský vůdce s prestižní licencí UIAMG.

V rámci programu se chystá i Race academy pod vedením trenéra katalánských juniorů Javiera Martína de Villy, dvojnásobného medailisty z mistrovství světa. Jeden povypráví o svých zkušenostech, druhý ukáže praktický tréninkový den a třetí chystá workshop pro trenéry. Dále se tu objeví i Benedikt Böhm, špičkový manažer značky Dynafit, světového lídra na skialpovém trhu, pod jehož vedením zdesetinásobil obrat. On sám překonal Alpy od severu k jihu za rekordních 28 hodin a 45 minut.

Za posledních sedm se let se prodeje skialpové výbavy v Česku zvedly o 340%. Přitom se předpokládá, že saturace trhu je stále pod 50%, což znamená udržení stávajícího trendu po době nejméně pěti let. „Prodeje skialpového zboží nám narostly až o sto procent. V mnoha případech jsme museli konstatovat nedostupnost,“ potvrzuje Adamec, který na českém trhu zastupuje firmu OberAlp, do jejíhož portfolia patří Dynafit, Salewa nebo Pomoca. „Lidi ušetřili i za dovolené, kde nebyli, mohli utrácet. A objednávky na příští sezonu rostou o padesát až sto procent, což věřím, pokud už zima proběhne normálně, bychom měli zvládnout znovu prodat.“

Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že část letos okouzlených skialpinistů se vrátí zpět ke sjezdovkám. Až se zase pustí lanovky a vleky. „Odhaduju, že třicet procent se vrátí jenom na sjezdovky. Zbytek, kteří skialpy teprve objevili a zalíbily se jim, zůstane taky u nich. Ale ne všichni si je pořídí, budou si je půjčovat. Nikdy jsem nepotkal na hřebenech v Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech tolik lidí na skialpových lyžích jako letos. Z toho usuzuju, že se jim to líbí. Ne, že jsou naštvaní, že museli vzít zavděk nějakou náhražkou,“ usmívá se Adamec.

Základní vybavení na skialpy pořídíte od třiceti tisíc korun, což podle něj není omezující. „Nastoupilo do toho víc firem, dělají se víc hotové kompletní sety, o což se my snažíme už šest sedm let.  Uznávám, že ta vstupní brána stojí trošku výš. Zaprvé cena, pak k tomu ještě jisté penzum technických informací. Podporujeme půjčovny a možnosti koupit si starší vybavení na začátek, na zkoušku. Taky si nepořídíš první kolo za sto tisíc, i když bys na něj třeba měl. Ale v porovnání s cenami skipasů musíš uznat, že se ti investice do skialpového materiálu lépe vrátí. Nezanedbatelná zůstává ještě psychická bariéra. Lidé, kteří nemají dostatek informací, se bojí, ve zprávách se doslechnou jen o lavinách. Proto naši aktivitu nazýváme podobně jako na západě skitouring, zní to mírněji a přístupněji.“

On sám si užil tuto zimu na skialpech přes šedesát dní, i když nemohl cestovat, tolik, jak by si přál. „Aspoň v březnu jsem se dostal do Itálie od oblasti Cortiny. Ale chybí mi přechod Haute Route ze Chamonix, to je skialpová maturita. Chybí mi i sousední Rakousko, ale musím s tím žít, nemá cenu se rozčilovat. Objevil jsem díky tomu Králičák ze všech směrů, našel si tam okruhy 25 až 30 kilometrů s 1500metrovým převýšením. Dřív jsem je trošku míjel, teď jsem tam pečený vařený. Prostě děláš, co můžeš. Když loni na jaře zavřeli mé známé stěny na lezení, taky jsem objevil malé skalky v okolí a poradil si,“ netrápí se.

Partneři a sponzoři

Generální partner

Partner

Sponzoři

Scroll to Top